Rakytník řešetlákový 'Voroběvská' Hippophae rhamnoides 'Voroběvská'

Detailní popis produktu

Rakytník řešetláková 'Voroběvská' - samičí ovocná odrůda s oranžovými plody se svítivými malinovými líčky, sporadickým otrněním a pozdně letní sklizní. Rakytník řešetlákový je opadavý dvoudomý keř původní v Evropě a Asii, kde roste na slunných písčitých březích, říčních náplavech, dunách, štěrkových svazích a dalších otevřených stanovištích s propustnou půdou. 'Voroběvská' dorůstá přibližně 2,5 m do výšky a 2–2,5 m do šířky podle půdy, vláhy a řezu. Keř tvoří hnědé výhony s šedým ojíněním, trny jsou spíše sporadické, takže péče a sklizeň jsou méně náročné než u silně otrněných typů. Listy jsou velké, tmavě zelené a lesklé, při pohledu zblízka vytvářejí zajímavý kontrast k oranžovým plodům. Květy se objevují v březnu až dubnu, jsou drobné, bíložluté až žlutavé a nenápadné. Odrůda je samičí a pro plodnost potřebuje samčí rakytník kvetoucí ve stejném termínu. Vhodný je rakytník 'Opylovač', 'Pollmix' nebo jiný samčí kultivar. Jeden samčí keř obvykle postačí pro 4–6 samičích rostlin, při větší výsadbě se umisťuje po návětrné straně, protože pyl přenáší vítr. Plody dozrávají koncem srpna, v chladnějších polohách zasahuje sklizeň do září. Jsou oranžové, zdobené svítivými malinovými líčky, s jemnou kyselou dužninou. Obsahují vitamin C, karotenoidy, vitamin E, organické kyseliny a přírodní oleje. Hodí se čerstvé, zmrazené, sušené, na džusy, šťávy, marmelády, zavařeniny, pyré, čaje i sirupy.

Pěstování: Preferuje slunné, otevřenější stanoviště. Keř nejlépe prospívá na plném slunci, kde se plody dobře vybarvují a dosahují vysokého obsahu cukrů i vitaminu C. Půda má být lehčí až středně těžká, písčitá až hlinitopísčitá, dobře propustná, bez dlouhodobého zamokření. Vhodné je mírně kyselé až neutrální až slabě zásadité pH v rozmezí přibližně 6–7,5. Rakytník velmi dobře snáší sucho a po zakořenění vyžaduje jen omezenou zálivku. Citlivěji reaguje na trvalé přemokření a těžké, dusivé půdy. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem −30 °C, v běžných zahradách tedy přezimuje bez zvláštní ochrany. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, u solitér a volných skupin v sponu kolem 2,5–3 m, u neformálních živých plotů obvykle 1–1,5 m mezi rostlinami. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka v obdobích sucha a mulčování organickým materiálem, které omezuje zaplevelení a výkyvy vlhkosti. Řez se zaměřuje na prosvětlení keře, odstranění starých, málo plodných větví a usměrnění růstu – nejvíce plodí středně staré výhony. Rakytník bývá obecně zdravý, škůdci a choroby se objevují jen zřídka, důležitá je spíše volba světlého, vzdušného stanoviště. V zahradní kompozici se uplatní jako solitér, součást jedlých živých plotů i krajinných výsadeb, kde spojuje okrasný efekt stříbřitých listů s praktickým užitkem bohaté sklizně oranžových bobulí.

Autor: Kristýna | Revize: 21.07. 2026