Rakytník řešetlákový 'Hikul' Hippophae rhamnoides 'Hikul'

Detailní popis produktu

Rakytník řešetlákový 'Hikul' - amčí kultivar s velmi kompaktním růstem, stříbřitým olistěním a funkcí opylovače pro samičí plodové odrůdy rakytníku. Rakytník řešetlákový je opadavý dvoudomý keř původní v Evropě a Asii, kde roste na slunných písčitých březích, štěrkových náplavech, dunách, svazích a dalších otevřených místech s propustnou půdou. 'Hikul' se od běžně rostoucích rakytníků liší hustým a zakrslejším habitem. Dorůstá maximálně kolem 2 m do výšky a přibližně 1,5–2 m do šířky, podle stanoviště, nádoby a řezu. Vytváří pevný, dobře větvený keř s oranžově hnědými větvičkami. Listy jsou úzce kopinaté, středně zelené, se stříbřitým povlakem, který rostlině dává suchomilný, světlý vzhled. Trny se objevují hlavně na starších rostlinách. Květy se tvoří v březnu až dubnu na loňském dřevě, jsou drobné, nenápadné, samčí a produkují pyl. Rakytník je větrosnubný, proto se samčí rostlina vysazuje v blízkosti samičích odrůd, ideálně po návětrné straně výsadby. 'Hikul' sám netvoří sklizňové plody. Jeho hlavní hodnota spočívá v opylení plodových odrůd a v okrasném kompaktním vzhledu. Jeden samčí keř obvykle vystačí pro několik samičích rostlin v dosahu větru. Díky nižšímu růstu se hodí do menších zahrad, jedlých živých plotů, slunných předzahrádek, suchých svahů, volných skupin i do velkých venkovních nádob, kde může doplnit samičí rakytníky pěstované pro sklizeň.

Pěstování: Preferuje slunné, otevřenější stanoviště. Keř nejlépe prospívá na plném slunci, kde se plody dobře vybarvují a dosahují vysokého obsahu cukrů i vitaminu C. Půda má být lehčí až středně těžká, písčitá až hlinitopísčitá, dobře propustná, bez dlouhodobého zamokření. Vhodné je mírně kyselé až neutrální až slabě zásadité pH v rozmezí přibližně 6–7,5. Rakytník velmi dobře snáší sucho a po zakořenění vyžaduje jen omezenou zálivku. Citlivěji reaguje na trvalé přemokření a těžké, dusivé půdy. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem −30 °C, v běžných zahradách tedy přezimuje bez zvláštní ochrany. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, u solitér a volných skupin v sponu kolem 2,5–3 m, u neformálních živých plotů obvykle 1–1,5 m mezi rostlinami. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka v obdobích sucha a mulčování organickým materiálem, které omezuje zaplevelení a výkyvy vlhkosti. Řez se zaměřuje na prosvětlení keře, odstranění starých, málo plodných větví a usměrnění růstu – nejvíce plodí středně staré výhony. Rakytník bývá obecně zdravý, škůdci a choroby se objevují jen zřídka, důležitá je spíše volba světlého, vzdušného stanoviště. V zahradní kompozici se uplatní jako solitér, součást jedlých živých plotů i krajinných výsadeb, kde spojuje okrasný efekt stříbřitých listů s praktickým užitkem bohaté sklizně oranžových bobulí.

Autor: Kristýna | Revize: 21.07. 2026