Zimolez ovíjivý 'Graham Thomas' Lonicera periclymenum 'Graham Thomas'

Detailní popis produktu

Zimolez ovíjivý 'Graham Thomas' - vonný popínavý kultivar s krémově bílými až žlutými květy a dlouhým letním kvetením. Základní druh Lonicera periclymenum pochází z Evropy, severní Afriky a jihozápadní Asie, kde roste v lesních okrajích, křovinách, živých plotech a světlých porostech. V přírodě se ovíjí kolem keřů a stromů a květy večerní vůní lákají hlavně noční motýly. Kultivar 'Graham Thomas' tvoří opadavou až v mírných zimách částečně vytrvalou dřevitou liánu s dlouhými, pružnými, ovíjivými výhony. V dospělosti dorůstá přibližně 4–6 m do výšky a 1,5–3 m do šířky podle opory a řezu. Listy jsou vstřícné, vejčité až eliptické, středně zelené, ve vlhčím polostínu působí svěže po většinu sezony. Květy jsou trubkovité až dvoupyské, krémově bílé, krémové až žluté, při stárnutí často tepleji žloutnou. Objevují se v koncových shlucích od června do září, v příznivém průběhu počasí i déle. Vůně je sladká, výrazná hlavně večer, proto je kultivar vhodný k posezení, oknům, vstupům a průchodům. Květy poskytují nektar včelám, čmelákům, motýlům a nočním opylovačům. Po odkvětu se mohou tvořit červené bobule, které jsou dekorativní a přínosné pro ptáky. Plody nejsou určeny ke konzumaci. Kultivar se hodí na pergoly, treláže, ploty, oblouky, romantické průchody, zídky a přírodní clony. Dobře ladí s pnoucími růžemi, plaménky, stálezelenými keři, čemeřicemi, kakosty, dlužichami, plicníky a nižšími keři stínícími kořenovou část.

Pěstování: Doporučujeme volit stanoviště od plného slunce po polostín, ideálně tam, kde má kořenová část chladnější, mírně zastíněné místo a horní část výhonů dostatek světla. Sazenice zimolezu ovíjivého v kontejnerech se po výsadbě dobře ujímají a rychle obrůstají připravenou oporu. Půda má být středně těžká, humózní, živná, propustná a mírně vlhká, s reakcí od slabě kyselé po neutrální, přibližně v rozmezí pH 6–7. Rostliny v kontejnerech se vysazují od března do října, k opoře se volí vzdálenost asi 40–60 cm, jedna liána pokryje úsek 1–2 m. Po výsadbě je vhodná pravidelná zálivka bez přemokření, u starších rostlin stačí doplňková voda v suchých obdobích a mulč z kůry nad kořenovým balem. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje kolem -20 °C, ve vyšších a větrných polohách pomáhá chráněnější stanoviště. Řez se provádí hlavně po odkvětu, kdy se odstraňují přestárlé a namrzlé výhony a ponechávají se mladší pruty nesoucí nejvíce květů. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice a padlí, jejich výskyt omezuje vzdušné stanoviště, vyrovnaná vláha a střídmé hnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře. Při výsadbě dvou nebo více rostlin vedle sebe vzniká v několika letech hustá voňavá stěna, která poskytuje úkryt ptákům i stín pro posezení.

Autor: Kristýna | Revize: 13.07. 2026