Zelkova habrolistá 'Verschaffeltii' Zelkova carpinifolia 'Verschaffeltii'

Detailní popis produktu

Zelkova habrolistá 'Verschaffeltii' - opadavý okrasný kultivar se široce vázovitou korunou, zeleným olistěním a výrazně žlutým podzimním zbarvením. Základní druh Zelkova carpinifolia pochází z Kavkazu, východního Turecka a severního Íránu, kde roste v horských lesích, údolích a na svazích s hlubšími půdami. Kultivar 'Verschaffeltii' je starý evropský výběr uváděný od roku 1886. V zahradnické praxi se pěstuje jako menší až středně velký strom, někdy také jako vícekmen nebo jako vysoko roubovaný strom. Roste středně rychle a vytváří široce vázovitou, polootevřenou korunu s vystoupavými větvemi. V dospělosti dorůstá přibližně 6–12 m do výšky a 4–8 m do šířky, podle půdy, klimatu a zapěstování. Listy jsou střídavé, oválné až vejčité, směrem ke špičce zúžené, po okraji pilovité a zelené. Na podzim přecházejí do sytě žluté barvy. Květy jsou nenápadné, zelenavé, objevují se v dubnu společně s rašením listů. Plody jsou drobné a nemají hlavní okrasný význam. Starší borka se může odlupovat a vytvářet jemnou kresbu kmene. Kultivar se hodí do větších zahrad, parků, atrií, solitérních výsadeb, volných trávníků a reprezentativních kompozic. Díky polootevřené koruně vytváří příjemný, ne příliš hutný stín.

Zelkova habrolistá - opadavý listnatý mohutný strom, pocházející z Kavkazu a Malé Asie. Dorůstá do výšky 10-30 m, dle podmínek pěstování. Vyznačuje se širokou a rozložitou korunou. Kůra je šedo-hnědá, u mladších stromů hladká, později se odlupuje v malých plátech, což odhaluje oranžově hnědé vrstvy pod kůrou. Tento efekt je jedním z charakteristických rysů stromu. Listy jsou vejčité až eliptické, střídavé, podobné listům habru. Mají jemně pilovité okraje a tmavě zelenou barvu, která se na podzim mění na žlutou, oranžovou a hnědou. Květy jsou drobné, nenápadné, zelené, objevující se na jaře současně s listy. Tento strom je ceněn pro svůj majestátní vzrůst, atraktivní korunu a odolnost vůči nepříznivým podmínkám. Patří mezi vzácnější dřeviny, ale díky své nenáročnosti a odolnosti se často používá v krajinářství i městských výsadbách.

Pěstování: Vhodné umístění je na plném slunci až v lehkém polostínu. Nejlépe prospívá na chráněném, vzdušném stanovišti s hlubší půdou a rovnoměrnou vláhou. Půda má být propustná, humózní, hlinitá až hlinitopísčitá, středně živná, mírně vlhká, ale bez dlouhodobého zamokření, s pH přibližně 6,0–7,5. Vyhovuje jí hluboká úrodná půda, v níž může vytvořit stabilní korunu. V těžké půdě je vhodné zlepšení kompostem a drenážní příměsí, v lehké půdě pomáhá organický mulč a zálivka během sucha. Výsadba je vhodná od března do května nebo od září do října, kontejnerované rostliny lze vysazovat během sezony při pravidelné zálivce. Ve volné výsadbě je vhodné ponechat odstup alespoň 5–8 m od staveb a větších stromů. Po výsadbě je důležitá opora kmínku, rovnoměrná vláha a ochrana před studeným vysychavým větrem. Po zakořenění snáší městské prostředí a vítr poměrně dobře, dlouhé sucho však může způsobit předčasné žloutnutí listů. Hnojení stačí mírné, nejlépe kompostem na jaře. Řez se omezuje na výchovné zapěstování koruny a odstranění suchých, poškozených nebo křížících se větví. Hluboký řez staršího dřeva není vhodný. Pěstování v nádobě je možné jen dočasně u mladých rostlin. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do -26 až -29 °C, mladé výsadby ocení chráněné stanoviště.

Autor: Kristýna | Revize: 14.07. 2026