Zblochan vodní - Glyceria maxima Glyceria maxima

Detailní popis produktu

Zblochan vodní - mohutná vytrvalá tráva mokřadních a pobřežních stanovišť. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a mírném pásmu Asie, v České republice je rozšířená zejména v rybničnatých oblastech, nivách řek, tůních, příkopech, mokrých loukách a na březích pomalu tekoucích vod. Roste oddenkatě a při dostatku živin vytváří rozsáhlé husté porosty. V zahradách se používá především tam, kde je potřeba vysoká vlhkomilná tráva pro přírodní břeh, větší jezírko nebo mokrou část zahrady. V dospělosti dorůstá přibližně 1–2 m do výšky a šířku vytváří podle prostoru, často 1–2 m i více. Listy jsou dlouhé, úzké, páskovité, zelené, obloukovitě vystoupavé až převisající a vytvářejí hustou hmotu. V červenci až srpnu se nad porostem objevují řídké až bohatší laty se zelenými, zelenožlutými až purpurově nadechlými klásky. Květenství je spíše přírodní než výrazně barevné, celkový efekt dává výška, pohyb listů a schopnost rychle zaplnit mokrý prostor. Druh se hodí k rybníkům, tůním, potokům, přírodním jezírkům, retenčním průlehům, mokrým příkopům a větším pobřežním výsadbám. Dobře ladí s kosatci, blatouchy, tužebníky, vrbinami, ostřicemi, sítinami, šmelovými porosty a dalšími vlhkomilnými trvalkami. V zahradách je nutné počítat s bujným oddenkatým růstem. V menších vodních prvcích je vhodnější pěstování v koši pro vodní rostliny nebo použití kořenové zábrany.

Pěstování: Vhodné umístění je na plném slunci až v polostínu. Nejlépe prospívá v trvale vlhké až mokré, živné, hlinité až jílovité půdě, na březích nebo v mělké vodě. Doporučené pH je přibližně 6,0–8,0. Snese i těžší, špatně odvodněné půdy, které jsou pro většinu okrasných trav nevhodné. V mělké vodě se obvykle pěstuje do hloubky kolem 10–15 cm, v přírodních porostech snáší krátkodobě i vyšší hladinu. Suchá stanoviště nejsou vhodná, protože porost řídne a listy zasychají. Výsadba je vhodná od dubna do června nebo od srpna do října. Do plošné výsadby se počítají přibližně 2–4 rostliny na m², u větších břehových porostů lze sázet volněji. Po výsadbě má být kořenová část stále ve vlhku. Hnojení obvykle není nutné, protože druh dobře využívá živiny z vlhké půdy. V malých jezírkách není vhodné přehnojování. Řez suchých listů a stébel se provádí koncem zimy nebo brzy na jaře. Trsy lze dělit na jaře, pokud je potřeba porost omezit nebo zmladit. Pěstování v nádobě je možné ve velkém koši pro vodní rostliny. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně -25 až -30 °C. Možné problémy představují nadměrné rozrůstání oddenky, konkurence slabším rostlinám, zahnívání v uzavřené stojaté vodě bez pohybu, poškození listů slimáky a zasychání při nedostatku vláhy.

Autor: Kristýna | Revize: 14.07. 2026