Zanice potoční Kodiak Mixx 'Variegated' Diervilla rivularis Kodiak Mixx 'Variegated'

Detailní popis produktu

Zanice potoční Kodiak - kompaktní opadavý okrasný keř s panašovanými listy, růžovým mladým rašením a světle žlutými květy. Patří do série Kodiak®, která byla vyšlechtěna pro barevné olistění, nízké nároky na péči a dobrou přizpůsobivost zahradním i městským podmínkám. Druh Diervilla rivularis pochází z jihovýchodu Severní Ameriky, hlavně z jižních Appalačů, kde roste v lesních okrajích, křovinách, podél cest a na svazích. Kodiak Mixx je menší než některé další kultivary série Kodiak® a vyniká celosezonní kombinací zeleného, krémového a růžového zbarvení. V dospělosti dorůstá přibližně 80–90 cm do výšky a 70–90 cm do šířky. Roste hustě, široce zaobleně až mírně rozložitě. Listy jsou vstřícné, vejčité až kopinaté, jemně pilovité, zelené s krémově bílým až krémově žlutým okrajem. Mladé výhony a rašící listy mají růžový nádech, který dodává keři výraz už od jara. Od června do září se objevují drobné světle žluté až krémově žluté trubkovité květy v krátkých hroznech. Květy jsou jemné, ale dobře doplňují světlé olistění a poskytují potravu včelám, čmelákům i motýlům. Plody jsou drobné suché tobolky bez hlavního okrasného významu. Kultivar se hodí do předzahrádek, svahů, lemů, plošných výsadeb, nádob, menších keřových skupin i městské zeleně. Dobře ladí s tmavolistými dřišťály, tavolníky, kalinami, nízkými jehličnany nebo okrasnými travami.

Zanice potoční je keř dorůstající výšky 70 až 100 (a výjimečně až 200) cm. Jeho větve jsou kulaté a hustě chlupaté. Listy mají tvar vejčitého až podlouhle kopinatého, dosahují délky 4 až 8 cm, jsou špičaté nebo zašpičatělé a oboustranně pokryté chlupy. Jsou dvojnásobně pilovité a mají kratičké řapíky. Květy se pyšní odstíny citrónově žluté barvy, často s nádechem načervenalého odstínu. Uskupují se ve vrcholících, tvoříce koncové laty. Korunní cípy jsou stejně dlouhé jako trubka nebo jemně delší. Rostlina rozkvétá v období od července do srpna. Pochází ze východní Severní Ameriky a přirozeně roste ve vlhkých zalesněných oblastech, například na březích potůčků a řek. Z toho vyplývá její preference pro pěstování na vlhkých stanovištích v živné půdě. Má ráda slunce, ale dá se pěstovat i v polostínu. Zanice má nejen výrazné estetické vlastnosti, ale je také medonosná, což k ní neodolatelně přitahuje včely a motýly.

Pěstování: Vhodné umístění je na plném slunci až v polostínu. Půda má být propustná, středně živná, hlinitá až hlinitopísčitá, mírně vlhká až sušší, s pH přibližně 5,5–7,5. Kultivar je přizpůsobivý a po zakořenění snáší i sušší půdu, svahy a městské prostředí. Dlouhodobě přemokřená těžká půda není vhodná. Výsadba je možná od března do května nebo od září do října, kontejnerované rostliny lze vysazovat během sezony při zajištění zálivky. Do plošné výsadby se počítají přibližně 2–3 rostliny na m², v keřovém lemu 80–120 cm od sebe. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka do zakořenění. Starší rostliny snášejí krátkodobé sucho dobře. Hnojení stačí mírné, nejlépe kompostem na jaře. Řez se provádí brzy na jaře, kdy lze odstranit slabé, poškozené nebo nejstarší výhony. U starších keřů pomáhá zmlazovací řez po částech, aby se zachoval hustý růst a dobré vybarvení mladých výhonů. V nádobě potřebuje propustný substrát, odtok a pravidelnější zálivku. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně -28 až -35 °C.

Autor: Kristýna | Revize: 15.07. 2026