Zanice potoční Honeybee 'Diwibru01'PBR Diervilla rivularis Honeybee 'Diwibru01' PBR

Detailní popis produktu

Zanice potoční Honeybee 'Diwibru01' PBR - kompaktní opadavý kultivar s jasně žlutým olistěním, zlatě žlutými květy a měděně červeným podzimním zbarvením. Kultivar pochází z nizozemského šlechtění a je chráněn odrůdovými právy, v evropské evidenci je uváděn jako 'Diwibru01' PBR. Druh Diervilla rivularis pochází z jihovýchodu Severní Ameriky, kde roste ve světlých lesích, na okrajích porostů, v křovinách a na vlhčích svazích. Honeybee roste jako kompaktní, hustě větvený a zaoblený keř. V dospělosti dorůstá přibližně 80–100 cm do výšky a 90–100 cm do šířky. Listy jsou vstřícné, vejčitě kopinaté, zašpičatělé a jemně pilovité. Při rašení mají zářivě žlutou až zlatavou barvu, v létě zůstávají světlé, při nedostatku světla mohou více zelenat. Na podzim získávají měděně červený až bronzově červený nádech. V létě se objevují trubkovité zlatě žluté květy v krátkých hroznech. Jsou bohaté na nektar a lákají včely, čmeláky i motýly. Plody jsou drobné suché tobolky bez hlavního okrasného významu. Kultivar se hodí do smíšených záhonů, svahů, nízkých keřových skupin, nádob, předzahrádek, městských výsadeb i jako světlý kontrast k tmavolistým dřevinám. Dobře ladí s dřišťály, tavolníky, kalinami, okrasnými travami nebo šalvějemi. 

Zanice potoční je keř dorůstající výšky 70 až 100 (a výjimečně až 200) cm. Jeho větve jsou kulaté a hustě chlupaté. Listy mají tvar vejčitého až podlouhle kopinatého, dosahují délky 4 až 8 cm, jsou špičaté nebo zašpičatělé a oboustranně pokryté chlupy. Jsou dvojnásobně pilovité a mají kratičké řapíky. Květy se pyšní odstíny citrónově žluté barvy, často s nádechem načervenalého odstínu. Uskupují se ve vrcholících, tvoříce koncové laty. Korunní cípy jsou stejně dlouhé jako trubka nebo jemně delší. Rostlina rozkvétá v období od července do srpna. Pochází ze východní Severní Ameriky a přirozeně roste ve vlhkých zalesněných oblastech, například na březích potůčků a řek. Z toho vyplývá její preference pro pěstování na vlhkých stanovištích v živné půdě. Má ráda slunce, ale dá se pěstovat i v polostínu. Zanice má nejen výrazné estetické vlastnosti, ale je také medonosná, což k ní neodolatelně přitahuje včely a motýly.

Pěstování: Vhodné umístění je na plném slunci až v polostínu. Půda má být propustná, středně živná, hlinitá až hlinitopísčitá, mírně vlhká až sušší, s pH přibližně 5,5–7,5. Kultivar je přizpůsobivý a po zakořenění snáší i sušší půdu, svahy a městské prostředí. Dlouhodobě přemokřená těžká půda není vhodná. Výsadba je možná od března do května nebo od září do října, kontejnerované rostliny lze vysazovat během sezony při zajištění zálivky. Do plošné výsadby se počítají přibližně 2–3 rostliny na m², v keřovém lemu 80–120 cm od sebe. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka do zakořenění. Starší rostliny snášejí krátkodobé sucho dobře. Hnojení stačí mírné, nejlépe kompostem na jaře. Řez se provádí brzy na jaře, kdy lze odstranit slabé, poškozené nebo nejstarší výhony. U starších keřů pomáhá zmlazovací řez po částech, aby se zachoval hustý růst a dobré vybarvení mladých výhonů. V nádobě potřebuje propustný substrát, odtok a pravidelnější zálivku. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně -28 až -35 °C.

Autor: Kristýna | Revize: 15.07. 2026