Vrba popelavá 'Tricolor' Salix cinerea 'Tricolor'

Detailní popis produktu

Vrba popelavá 'Tricolor' - okrasný kultivar vrby popelavé, pěstovaný především pro výrazně panašované listy a červenavé mladé výhony. Původní Salix cinerea roste v Evropě a v přilehlých oblastech mírného pásma na vlhkých loukách, rašeliništích, březích vod a v mokřadních křovinách. Kultivar vytváří opadavý keř až menší strom s kulovitým až široce zaobleným habitem. V zahradách dorůstá obvykle 2,5–4 m výšky a 2,5–4 m šířky, v méně řezané podobě může být mohutnější. Hlavní ozdobou jsou listy, které kombinují zelenou, krémově bílou, světle žlutou a růžovou kresbu. Nejvýraznější barvu mají mladé jarní přírůstky, později listy částečně zelenají, ale pestrý efekt zůstává patrný po sezonu. Výhony jsou červenavé až hnědočervené a dobře kontrastují se světlým listem. Brzy na jaře, v březnu až dubnu, se před rašením nebo s rašením objevují jehnědy v šedých až žlutavých tónech. Kultivar vynikne coby solitér u vody, v trávníku, ve vlhčí smíšené skupině, ve volné cloně i ve větších zahradách s přírodním charakterem. Dobře doprovodí svídy s barevnými výhony, kaliny, tužebníky, kosatce, denivky, ostřice a ozdobnice. Mladé větve lze použít do sezónních aranžmá s listem.

Pěstování: Volí se plné slunce až polostín. Na světlejším místě je listová kresba výraznější, v horkých a suchých polohách však světlé části listů ocení dostatek půdní vláhy. Půda má být hlubší, humózní, živná, vlhká až mokřejší, přitom bez trvalého stagnujícího mokra u kořenů. Vhodné pH je přibližně 5,5–7,5, snese slabě kyselou až mírně zásaditou půdu. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Pro solitér se ponechává prostor 3–4 m, ve volné cloně 1,5–2 m podle požadované hustoty. V plošnější skupině se používá 1 rostlina na 3–5 m². Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka do zakořenění, při suchu zálivka prospívá i starším keřům. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a chrání mělké kořeny. Řez snáší dobře. Pro výraznější mladé panašované výhony se provádí každoroční nebo občasný hlubší řez brzy na jaře, pro přirozený solitér stačí průklest po odkvětu nebo v předjaří. Čistě zelené výhony bez panašování se odstraňují u báze. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −25 až −30 °C. Možné potíže představují mšice, pilatky, housenky, puklice, rzivost vrb, skvrnitosti listů, padlí, rakovinné nekrózy a lámání větví po těžkém sněhu. Nevhodná je suchá písčitá půda bez možnosti zálivky.

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026