Smrk ztepilý 'Inversa' Picea abies 'Inversa'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Inversa' - unikátní kultivar smrku, který je vhodný k tvarování. Jedná se o převislý kultivar evropského smrku. Základní druh roste v chladnějších a vlhčích smrčinách Evropy, od Skandinávie po Balkán. Patří k formám, u nichž výsledný vzhled určuje způsob vedení. Bez opory se výhony rozkládají po zemi, přepadají přes kameny a zídky a vytvářejí nízké kaskády. Při vyvázání terminálu vzniká úzký strom s hlavním kmenem a hustou sukní převislých větví, které zůstávají blízko kmene a stáčejí se dolů. Růst je pomalejší než u běžného smrku, přibližně 10–20 cm za rok podle vláhy a délky vedení. V zahradách obvykle dorůstá 3–5 m výšky a 1,5–2,5 m šířky, dlouhodobě vyvazované rostliny mohou být vyšší. Jehlice jsou čtyřhranné, tužší, 1–2 cm dlouhé, tmavě zelené a hustě uspořádané na splývavých větvích. Jarní přírůstky bývají světlejší zelené, později vyzrávají do tmavého odstínu. Květy nejsou nápadné, starší rostliny mohou tvořit převislé hnědé šišky. Kultivar se uplatní jako solitéra v trávníku, u vjezdu, na svahu, u opěrné zídky i ve větší nádobě. Dobře ladí s vřesy, kapradinami, bohyškami, nízkými jalovci a borovicemi.

Smrk ztepilý je jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 23.6. 2026