Šeřík Wolfův 'Jakobsen's Delight' Syringa wolfii 'Jakobsen´s Delight'

Detailní popis produktu

Šeřík Wolfův 'Jakobsen´s Delight' - krasný kultivar šeříku Wolfova, opadavého druhu z čeledi olivovníkovitých. Původní Syringa wolfii pochází z východní Asie, zejména z Koreje a severovýchodní Číny, kde roste ve světlých lesích, křovinách a na horských svazích. Kultivar 'Jakobsen´s Delight' je ceněný pro pozdnější kvetení, světlou růžovou barvu a sladkou šeříkovou vůni. V zahradě vytváří vzpřímený, dobře větvený keř vysoký přibližně 2–3 m a široký 1,5–2 m, v dobrých podmínkách může být časem mohutnější. Listy jsou široce eliptické až vejčité, sytě zelené, opadavé a na podzim se zbarvují spíše žlutavě. Květy se objevují obvykle od konce května do června, tedy později než u mnoha běžných šeříků. Květenství tvoří velké laty s pastelově růžovými až perleťově růžovými květy, často s jemně krémovým tónem. Vůně je sladká, výrazná a dobře vnímatelná v blízkosti cest nebo posezení. Plody nemají okrasný význam. Kultivar se hodí do solitérní výsadby, ke vstupům, do větších předzahrádek, keřových skupin a volněji vedených voňavých partií. Dobře doprovází kaliny, tavolníky, pivoňky, kakosty, šalvěje, tmavolisté dřišťály a jemné okrasné trávy.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín, nejvíce květů a nejpevnější růst vzniká na slunném místě. Půda má být propustná, humózní, středně živná až živnější a po výsadbě rovnoměrně vlhká. Vhodné pH je přibližně 6,5–8,0, šeříkům prospívá neutrální až mírně zásaditá reakce a nesvědčí jim trvale kyselý ani podmáčený substrát. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Po výsadbě se udržuje zálivková mísa a pravidelná vláha do dobrého zakořenění. Mulč pomáhá držet vlhkost, nesmí však zakrýt bázi kmínků. Hnojení je střídmé, na jaře postačí kompost nebo hnojivo pro kvetoucí okrasné keře s nižším podílem dusíku. Řez se provádí po odkvětu, kdy se odstraní odkvetlé laty a podle potřeby starší, slabé nebo zahušťující větve. Silný pozdní řez omezuje násadu květů v další sezoně. Pro solitér se ponechává prostor alespoň 2,5–3 m, ve volné keřové skupině se vysazuje přibližně 1,5–2 m od okolních rostlin. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −30 °C. Možnými potížemi jsou padlí, bakteriální spála šeříku, skvrnitosti listů, svilušky, puklice a šeříkový vrtal. Dobrá cirkulace vzduchu, slunné místo a nepřehnojená půda snižují riziko chorob. V blízkosti posezení se uplatní hlavně tam, kde vůně může volně prostoupit zahradou.

Autor: Kristýna | Revize: 24.06. 2026