Šeřík 'Red Pixie' Syringa 'Red Pixie'

Detailní popis produktu

Šeřík 'Red Pixie' - kompaktní okrasný kultivar šeříku, často řazený do okruhu zakrslých šeříků s vazbou na Syringa meyeri a Syringa pubescens. Podle zahradnických zdrojů jej v roce 1954 nalezl Max Peterson ze školky Ogallala Lilacs v Nebrasce v podobě přirozeně vzniklé odlišné rostliny mezi šeříky. Původ kultivaru souvisí s křížením Syringa pubescens subsp. julianae 'Hers' a Syringa meyeri var. meyeri. Kultivar vyniká menším vzrůstem, jemnější stavbou a silnou vůní. V dospělosti dorůstá přibližně 1–1,8 m výšky a 1–1,5 m šířky, tvoří hustý, zaoblený až mírně rozložitý keř. Listy jsou široce eliptické až téměř okrouhlé, při rašení svěže zelené, později tmavě zelené a lesklejší, na podzim opadavé. Květenství se tvoří v květnu až červnu. Poupata jsou červenavě purpurová, otevřené květy úzce trubkovité, růžové až světle růžové, v latách s velmi příjemnou vůní. V dobrých podmínkách se může objevit slabší opakované kvetení koncem léta. Plody nemají okrasný význam. Kultivar se hodí do malých zahrad, předzahrádek, ke vstupům, k terasám, do voňavých lemů i do větších nádob. V kompozici dobře navazuje na pivoňky, kakosty, šalvěje, levanduli, dlužichy, nízké tavolníky a jemné okrasné trávy.

Pěstování: Volí se slunné stanoviště, případně lehký polostín. Slunce podporuje hustý růst, výraznější vůni i vyšší násadu květů. Půda má být propustná, humózní, středně živná, rovnoměrně vlhká, ale bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 6,5–8,0, kultivar dobře reaguje na neutrální až mírně zásaditou půdu s obsahem vápníku. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. V plošné skupině nebo nízkém volném lemu se ponechává rozestup přibližně 1–1,2 m, pro solitér nejméně 1,5 m. Po výsadbě se zalévá pravidelně do zakořenění, starší rostliny zvládají kratší sucho, delší letní přísušek však omezuje opakované kvetení. Mulč z kompostované kůry nebo listovky pomáhá držet vláhu a chrání mělké kořeny. Hnojení je mírné, na jaře postačí kompost nebo hnojivo pro kvetoucí keře s nižším podílem dusíku. Řez není nutný každoročně, po odkvětu se mohou odstranit odkvetlé laty a slabé nebo křížící se výhony. U starších keřů se občas vyřízne nejstarší větev u země, aby keř zůstal svěží. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −30 až −35 °C, ve vyzrálém stavu přezimuje spolehlivě. V nádobě potřebuje větší objem, drenáž a zimní ochranu kořenového balu. Možnými potížemi jsou padlí, bakteriální spála šeříku, skvrnitosti listů, svilušky, třásněnky, puklice a vrtal šeříkový. Dobré proudění vzduchu a střídmá výživa podporují zdravý habitus.

Autor: Kristýna | Revize: 24.06. 2026