Šeřík hyacintokvětý 'Pocahontas' Syringa x hyacinthiflora 'Pocahontas'

Detailní popis produktu

Šeřík hyacintokvětý 'Pocahontas' - okrasný kultivar raně kvetoucího hyacintokvětého šeříku, hybridní skupiny vzniklé z křížení Syringa oblata a Syringa vulgaris. Kultivar vyšlechtil Frank L. Skinner v Dropmore v Manitobě v roce 1935, tedy v prostředí, kde se vybíraly odolné dřeviny pro chladné prérijní klima. V zahradě tvoří opadavý, vzpřímený až širší keř vysoký přibližně 3–4 m a široký 2–3 m, v dobrých podmínkách může být mohutnější. Listy jsou vstřícné, srdčité, svěže až středně zelené a tvoří klidné pozadí pro sytá květenství. Poupata mají vínově purpurový až kaštanově purpurový tón, otevřené květy jsou jednoduché, trubkovité, fialové až temně violetní a sladce vonné. Kvetení přichází časně, obvykle na přelomu dubna a května až v první polovině května, několik dní před šeříkem obecným. Laty jsou vzpřímené, plné, dobře viditelné nad listy a vhodné k řezu. Kultivar vynikne u vstupu, v trávníku, ve volné kvetoucí stěně i ve skupině s bílými šeříky, kalinami, pivoňkami, kakosty, okrasnými česneky a tmavolistými tavolami. Květy lákají včely, motýly a další opylovače. Díky časnému termínu pomáhá kultivar prodloužit návaznost šeříkových květů v zahradě od raných hybridů po pozdější zahradní kultivary.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín, přičemž slunné stanoviště podporuje časné a výrazné kvetení, pevné vyzrávání výhonů a sytější barvu poupat. Půda má být propustná, humózní, středně živná až živnější, po výsadbě rovnoměrně vlhká a bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 6,5–8,0. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Po výsadbě se udržuje zálivková mísa a pravidelná vláha do zakořenění, starší rostliny zvládají kratší suché období. Mulč z listovky nebo kompostované kůry pomáhá chránit mělké kořeny, báze výhonů však zůstává volná. Hnojení má být střídmé, na jaře postačí kompost nebo hnojivo pro kvetoucí okrasné keře s nižším podílem dusíku. Řez se provádí po odkvětu, kdy se odstraní odkvetlá květenství, slabé, křížící se a zahušťující větve. Pozdní letní řez omezuje násadu květů v další sezoně. Pro solitér se ponechává prostor 3–4 m, ve volné skupině 2–2,5 m a v neformálním živém plotu 1,5–2 m. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −30 až −35 °C. Možné potíže představují padlí, bakteriální spála šeříku, skvrnitosti listů, mšice, svilušky, puklice a vrtal šeříkový. Vzdušná koruna, slunné místo a postupná obnova starších větví podporují dlouhodobě zdravý růst i pravidelné časné kvetení.

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026