Schizachyrium 'Ha Ha Tonka' - Schizachyrium scoparium 'Ha Ha Tonka' Schizachyrium 'Ha Ha Tonka'

Detailní popis produktu

Schizachyrium 'Ha Ha Tonka' - moderní kultivar vousatice metlaté ze skupiny severoamerických prérijních trav. Původní druh patřil mezi významné trávy vysokostébelných prérií a přirozeně roste na suchých loukách, výslunných svazích, kamenitých místech, okrajích světlých lesů i v chudších půdách. Kultivar 'Ha Ha Tonka' vznikl selekcí spojenou s Cassianem Schmidtem a Pietem Oudolfem a je chráněný rostlinným patentem PP32374. Vyniká pevným vzpřímeným růstem, jemně chlupatým listem a výraznou podzimní proměnou. Trsy běžně dorůstají 0,9–1,2 m výšky v květu a 0,45–0,6 m šířky. Listy jsou úzké, měkce chlupaté, modrozelené až šedozelené, místy s červeným nádechem. Od srpna do října se nad listy tvoří jemné hnědavé až stříbřité klasy, které po dozrání získávají světlý, vzdušný vzhled. Semena využívají drobní ptáci a suchá zimní struktura dává záhonu výšku i pohyb. Kultivar se hodí do prérijních, štěrkových, přírodních a moderních trvalkových výsadeb, do skupin po 3–10 kusech i v kombinaci s kvetoucími trvalkami. Působivé spojení vytváří s třapatkami, krásnoočkem, zavinutkami, agastache, rozchodníkovci, šalvějemi, hvězdnicemi a nízkými suchomilnými travinami.

Pěstování: Potřebuje plné slunce a dobře propustnou půdu. Na zastíněném nebo příliš živném místě ztrácí pevný habitus, méně se vybarvuje a může polehávat. Nejvhodnější je hlinitopísčitá, štěrkovitá nebo kamenitá zemina, spíše chudší až středně živná, s pH přibližně 6,0–7,8. Zimní přemokření je větším rizikem než mráz, proto se v těžkých půdách používá drenáž, štěrk a mírně vyvýšená výsadba. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Doporučený počet je 5–7 ks/m², u hustšího efektu 6–9 ks/m². Po výsadbě se zalévá pravidelně do zakořenění, později kultivar dobře snáší suché období a nevyžaduje pravidelnou závlahu. Hnojení je mírné, vysoké dávky dusíku snižují pevnost trsů. Vhodný je minerální mulč, který omezuje plevel a udržuje sušší povrch půdy. Suché stonky se nechávají přes zimu kvůli struktuře a úkrytu drobného hmyzu, seřezávají se koncem února nebo v březnu na 5–10 cm. Dělení trsů se provádí na jaře po několika letech, když střed slábne. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −30 °C, v propustné půdě přezimuje spolehlivě. Choroby a škůdci se vyskytují zřídka. Nejčastější potíže způsobuje přemokření, nedostatek světla a přílišná výživa. V nádobě vyžaduje plné slunce, minerální substrát, drenáž a ochranu kořenů před dlouhým promrznutím.

Autor: Kristýna | Revize: 24.06. 2026