Ožanka íránská - Teucrium hircanicum Teucrium hircanicum

Detailní popis produktu

Ožanka íránská - vytrvalá bylina až polokeř z čeledi hluchavkovitých, původem z oblasti Kavkazu, severního Íránu a přilehlých částí západní Asie. V přírodě roste na slunných svazích, okrajích křovin, suchých loukách a kamenitých stanovištích s dobrou drenáží. V zahradě vytváří vzdušné, bohatě větvené trsy vysoké přibližně 60–80 cm, v příznivých podmínkách až kolem 90 cm, se šířkou 40–60 cm. Listy jsou vstřícné, zelené, vrásčité, hruběji zubaté a při dotyku aromatické, což připomíná příbuznost s hluchavkami, šalvějemi a šantami. Od června do září nese nad olistěním štíhlé, často 10–18 cm dlouhé klasy drobných květů v purpurově růžové až vínově fialové barvě. Květenství působí lehce, přitom jasně drží svislou linku a vnáší do záhonu pohyb. Rostlina je včelomilná, láká čmeláky, motýly i samotářské včely. V kompozici se hodí k šalvějím, šantám, třapatkovkám, řebříčkům, mavuním, sporýšům, perovskiím a jemným travám, například kavylům nebo bezkolencům. Květenství lze využít i k řezu do volnějších lučních vazeb. V přírodně laděných výsadbách vytváří podobný vzdušný efekt jako šanty a šalvěje, má však užší klasy a jemnější, méně formální kresbu.

Pěstování: V našich podmínkách je vhodné plné slunce až lehký polostín a teplejší, vzdušné místo bez dlouhodobého zimního mokra. Půda má být propustná, hlinitopísčitá až kamenitá, spíše chudší až středně živná, s pH přibližně 6,0–8,0. Druh snáší neutrální i mírně zásadité půdy a po zakořenění dobře zvládá sušší období. V těžší jílovité zemině pomáhá přidání písku, štěrku nebo jemné drti a výsadba do mírně vyvýšeného místa. Pro zapojenou trvalkovou výsadbu se počítá s 5–7 kusy na m², v kombinacích s většími trvalkami stačí rozestup 35–45 cm. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě, později má být spíše mírná. Přehnojení dusíkem podporuje měkký růst a menší stabilitu stonků, vhodná je jen lehká dávka kompostu na jaře. Po odkvětu lze část květenství zkrátit, čímž se omezí samovýsev a podpoří upravenější vzhled. Hlavní řez se provádí na jaře, kdy se odstraní suché nadzemní části. Mrazuvzdornost se v dobře propustné půdě pohybuje přibližně od −20 °C do −24 °C. V nádobě je vhodnější hlubší květináč s drenáží a zimní ochranou kořenového balu. Rizikem je především přemokření, těžká zimní půda, padlí v dusném stanovišti, listové skvrnitosti a svilušky při dlouhém suchu.

Autor: Kristýna | Revize: 26.06. 2026