Modřín japonský Larix kaempferi

Detailní popis produktu

Modřín japonský -  mohutný opadavý jehličnan z čeledi borovicovitých. Pochází z Japonska, zejména z horských oblastí ostrova Honšú, kde roste v chladnějším klimatu na svazích a v horských lesích. V Evropě se pěstuje jako okrasný, parkový i lesnicky významný strom. V mládí roste rychle, později tempo zpomaluje a vytváří široce kuželovitou, otevřenou a vzdušnou korunu. V dospělosti dorůstá přibližně 15–30 m výšky a 10–15 m šířky, ve velmi příznivých podmínkách může být i mohutnější. Větve vyrůstají převážně vodorovně, konce mladších větví bývají jemně převislé. Borka je červenohnědá až šedohnědá, s věkem silnější, šupinatá a odlupující se v úzkých pruzích. Jehlice jsou měkké, opadavé, dlouhé přibližně 2–4 cm, svěže zelené až modrozelené, na krátkých brachyblastech uspořádané ve svazečcích po desítkách. Na podzim se zbarvují do sytě žluté a opadávají, čímž se odlišují od většiny stálezelených jehličnanů. Květy jsou nenápadné, objevují se v dubnu. Samičí šištice bývají načervenalé až purpurové, později dozrávají v drobné hnědé šišky dlouhé kolem 2–3 cm s nazpět ohnutými šupinami. Strom se uplatní v parcích, velkých zahradách, krajinářských výsadbách, ve větrolamech i jako solitér s výraznou podzimní barvou. V kompozici ladí s břízami, javory, borovicemi, buky, okrasnými travami a vřesovištními výsadbami na vhodných půdách. 

Pěstování: Modříny jsou jedni z mála opadavých jehličnanů. Preferují plné slunce, případně lehký polostín, a závětří ve větrných polohách. Půda vyhovuje hlubší, živná a propustná, mírně kyselá až neutrální přibližně pH 5,5–7,0. Rostlina špatně reaguje na dlouhodobé zamokření, proto je důležitá drenáž a struktura půdy. V těžších jílech pomůže vyvýšená výsadba a příměs štěrku a kompostu. Zálivka je nejdůležitější v prvních dvou sezónách po výsadbě, po zakořenění snáší krátkodobé sucho lépe než přemokření. Hnojení postačuje mírné, na jaře se používají hnojiva pro okrasné dřeviny s pozvolným uvolňováním, přehnojení vede k dlouhým, méně vybarveným výhonům. Řez není nutný. Případné prosvětlení a odstranění křížících se větví se provádí koncem zimy nebo časně na jaře před rašením. Rostliny se vysazují od března do října, vhodnější bývá jaro a raný podzim. Vyzrálé rostliny jsou mrazuvzdorné přibližně do −34 °C. U mladých výsadeb pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu a teplotu kořenové zóny. Pěstování v nádobě je možné s větším objemem a velmi propustným substrátem, kořeny nesnášejí trvalé přemokření. Pro solitérní výsadbu se ponechává prostor 2,5–3,5 m do šířky podle cílové velikosti. 

Autor: Kristýna | Revize: 30.06. 2026