Kdouloň obecná 'Vranja' Cydonia oblonga 'Vranja'

Detailní popis produktu

Kdouloň obecná 'Vranja' -  osvědčená srbská odrůda kdouloně, která patří mezi nejpěstovanější kultivary v Evropě. Je ceněna pro své mimořádně velké hruškovité plody, vysokou a pravidelnou plodnost, intenzivní aroma a dobrou odolnost. Díky atraktivnímu vzhledu stromu i plodů je vhodná nejen do užitkových zahrad, ale také jako okrasná solitéra. Roste jako menší strom nebo větší keř, obvykle dorůstající 3 až 5 m výšky a 2,5 až 4 m šířky. Vytváří široce kulovitou až rozložitou korunu s hustým větvením. Růst je středně bujný a strom si přirozeně zachovává pravidelný, harmonický tvar. Kvete v květnu, kdy již obvykle nehrozí pozdní jarní mrazy. Květy jsou velké, bílé až jemně narůžovělé, jednotlivé, o průměru kolem 4 až 5 cm. Jsou atraktivní pro včely a další opylující hmyz. Odrůda je samosprašná, takže spolehlivě plodí i jako solitér. Plody jsou velmi velké, často dosahují hmotnosti 300 až 700 g, mají typický protáhlý hruškovitý tvar. Slupka je při dozrávání sytě zlatožlutá, jemně plstnatá, později téměř hladká. Zralé plody intenzivně voní a patří mezi největší kdoule pěstované v zahradách. Dužnina je krémově žlutá, pevná, jemně zrnitá a velmi aromatická. V syrovém stavu je tvrdá a svíravá, po tepelné úpravě však získává jemnou konzistenci, sladce navinulou chuť a výraznou ovocnou vůni. Plody jsou výborné pro přípravu želé, marmelád, kompotů, sirupů, moštů, pálenek, pečení i tradičního kdoulového sýra. Sklízí se obvykle v říjnu, kdy plody získávají plnou zlatožlutou barvu a charakteristickou intenzivní vůni. Při správném uskladnění vydrží několik týdnů a jejich aroma se dále rozvíjí.Kdouloň se uplatní jako ovocný i okrasný strom v užitkových, venkovských i přírodních zahradách. Díky velkým voňavým plodům a krásnému jarnímu kvetení je atraktivní také jako solitér. Výborně se kombinuje s jabloněmi, hrušněmi, mišpulemi a dalšími tradičními ovocnými dřevinami.

Kdouloň obecná je listnatý strom nebo rozložité keřového habitusu dorůstající výšky 3–6 m, výjimečně až 8 m. Má hustou, zaoblenou korunu s pokroucenými větvemi, mladé výhony a lístky pokryté sametovým chmýřím. Listy jsou střídavé, vejčité až eliptické, 4–10 cm dlouhé, s plstnatým spodem, ochranně chmýřité na jaře.  Květy se objevují v květnu až červnu; jsou jednotlivé, bílé až světle růžové, o průměru 4–5 cm, s atraktivním vzhledem na jaře. Plody – tzv. kdoule – jsou kulovité až hruškovité malvice velké 7–15 cm, nejprve plstnaté a žlutozelené, při dozrání zlatavé, aromatické a velmi tvrdé. Syrové jsou trpké, ale výrazně se aromatizují během tepelné úpravy jako marmelády, kompoty nebo pečení.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, v teplé a chráněné poloze, kde dobře vyzrávají výhony i aromatické plody. Vhodné jsou nižší a střední polohy, na chladnějších místech pomáhá jižní nebo jihozápadní orientace a závětří. Půda má být hlubší, hlinitá až hlinitopísčitá, propustná, živná, rovnoměrně vlhká, s pH přibližně 6,0–7,2. Dlouhodobé zamokření, těžký neprovzdušněný jíl a suchá mělká půda zhoršují růst i kvalitu plodů. Po výsadbě se prostokořenné stromky s obrostem zakracují povýsadbovým řezem, který vyrovná poměr mezi nadzemní a podzemní částí. Špičáky stačí zakrátit přibližně o třetinu. Pro solitér se ponechává rozestup 3–4 m. Po výsadbě pomáhá opora, zálivka a zamulčování kořenového prostoru. V dalších letech se koruna udržuje vzdušná, později se řez omezuje na odstranění zahušťujících a poškozených větví. Hnojení má být mírné, vhodný je kompost na jaře, nadbytek dusíku podporuje měkký růst. V nádobě se pěstuje jen mladší stromek nebo slaběji rostoucí tvar ve velkém objemu s drenáží. Mrazuvzdornost vyzrálého dřeva dosahuje přibližně −20 °C až −25 °C, květy mohou poškodit pozdní jarní mrazíky.

 Autor: Kamila | Revize: 2. 7. 2026