Dřín jedlý macrocarpa Cornus mas macrocarpa

Detailní popis produktu

Dřín jedlý macrocarpa - tradiční velkoplodá odrůda, která byla vyšlechtěna pro potřeby zahradní architektury i produkčního ovocnářství. Původní druh je rozšířen ve střední a jižní Evropě a západní Asii, kde tvoří součást lesních lemů a křovinatých strání. Odrůda 'Macrocarpa' se vyznačuje vzrůstností, kdy dorůstá výšky 3 až 4 m a šířky 2 až 3 m. Listy jsou široce eliptické, svěže zelené a na podzim se barví do žluto-oranžových tónů. Již koncem února nebo v březnu, ještě před vyrašením listů, je rostlina obalena drobnými, zářivě žlutými květy v hustých okolících, které jsou významným zdrojem potravy pro včely v časném předjaří. Plodem je velká peckovice oválného tvaru o váze až 7 g, která má tmavě červenou barvu a lesklý povrch. Dužnina je masitá, šťavnatá, se sladkokyselou chutí a vysokým obsahem vitamínu C, kyselin, tříslovin a pektinů. Plody se využívají k přímé konzumaci, výrobě marmelád, kompotů, dřínových likérů či sirupů. Díky svému dekorativnímu vzhledu a užitku se hodí jako solitér i do volně rostoucích živých plotů. Plody jsou prospěšné pro imunitní systém a mají příznivý vliv na cévní stěny.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.   Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Nikol | Revize: 16.7.2026